| YouTube Channel

अभोजन (abhojana)

 
शब्दसागरः
English
अभोजन
n.
(-नं) Abstinence, fasting.
E.
neg. भोजन food.
Capeller Eng
English
अभोजन
a.
not eating, fasting.
Wilson
English
अभोजन
n.
(-नं) Abstinence, fasting.
E.
neg. भोजन food.
Apte
English
अभोजनम् [abhōjanam], Not eating, fasting, abstinence
त्रिरात्रं स्यादभोजनम्
Ms.*
11.166.23.215.
Apte 1890
English
अभोजनं Not eating, fasting, abstinence
Ms. 11. 167, 204, 216.
Monier Williams Cologne
English
अ-भोजन
n.
not eating, fasting,
KātyŚr.
Mn.
&c.
अ-भोजन
n.
pl.
id.,
Kathās.
Monier Williams 1872
English
अ-भोजन, अम्, n. not eating, fasting, abstinence.
Macdonell
English
अभोजन a-bhojana,
n.
fasting.
Goldstucker
English
अभोजन Tatpur. n. (-नम्)
^1 Not eating, as a symptom of
disease, caused by want of appetite &c.)
e. g. Shādvinśabr.:
अथ यदास्य प्रजया पशुषु शरीरे वारिष्टानि प्रादुर्भवन्ति व्या-
धयो वा अनेकविधा अतिस्वप्नमस्वप्नमतिभोजनमभोजनमालस्यं
व्रणमजीर्णनिद्राण्येवमादीनि तान्येतानि सर्वाणि यमदेवत्यान्य-
द्भुतानि प्रायश्चित्तानि भवन्ति (Sāyaṇa: अभीजनमरुच्या-
दिना).
^2 Abstinence, fasting, as a religious act
e. g.
Kātyāy. Śrautas.: अभोजनं तस्योच्छ्वासात्
or as a penance
(see प्रायश्चित्त) for the expiation of sin
e. g. Manu: वेदो-
दितानां नित्यानां कर्मणां समतिक्रमे स्नातकव्रतलोपे प्राय-
श्चित्तमभोजनम्
or Bharadvāja: निराचारस्य विप्रस्य नि-
षिद्धाचरणस्य अन्नं भुक्त्वा द्विजः कुर्याद्दिनमेकमभोजनम्
(for the various modes of fasting, as practised in under-
going the penances प्राजापत्य, सान्तपन, महासान्तपन, अति-
सान्तपन, कृच्छ्रं, अतिकृच्छ्र, तप्तकृच्छ्र, पादकृच्छ्र, पराक,
चान्द्रायण &c. see s. vv. and s. v. प्रायश्चित्त). In the verse
of Manu 8. 49. which describes the five different means by
which a creditor may obtain payment of a debt (धर्मेण
व्यवहारेण च्छलेनाचरितेन प्रयुक्तं साधयेदर्थं पञ्चमेन बलेन
च) Kullūka interprets the term आचरित (Sir W. Jones and
and Colebr. Dig. I. 339. ‘distress’) according to Vrihaspati:
दारपुत्रपशून्हृत्वा कृत्वा द्वारोपवेशनम् यत्रार्थी दाप्यतेऽर्थं
स्वं तदाचरितमुच्यते
Medhātithi however qualifies the ‘sitting
at the debtor's door’ by adding अभोजन (viz. अभोजनगृही-
तद्वारोपवेशनम्) and Vijnāneśvara when quoting this verse
of Manu in the Mit. on Yājnav. (2. 40.) renders आचरितेन
(misprinted in the 4
to ed. अचरितेन) simply with अभोजनेन.
(For this practice of fasting at the door of debtors which
is familiar under the name of ‘sitting in Dherna’
comp.
As. Res. IV. p. 332.) E. neg. and भोजन.
Shabdartha Kaustubha
Kannada
अभोजन
पदविभागः - > नपुंसकलिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಊಟ ಮಾಡದಿರುವಿಕೆ /ಉಪವಾಸ
प्रयोगाः - > "तृणकाष्ठद्रुमाणां शुष्कान्नस्य गुडस्य चेलचर्मामिषाणां त्रिरात्रं स्यादभोजनम् ॥"
उल्लेखाः - > मनु० ११-१६६
अभोजन
पदविभागः - > विशेष्यनिघ्नम्
कन्नडार्थः - > ಊಟವಿಲ್ಲದ /ಭೋಜನವಿಲ್ಲದ
व्युत्पत्तिः - > भोजनं यस्य
शब्दकल्पद्रुमः
Sanskrit
अभोजनं,
क्ली,
(भुज् + भावे ल्युट्, नञ्समासः ।)भोजनाभावः उपवासः यथा, --“अजीर्णे भोजनं येषां जीर्णे येषामभोजनं ।रात्रावभोजनं येषां तेषां नश्यन्ति धातवः”
इति वैद्यकं
(अनशनं ।“वेदोदितानां नित्यानां कर्म्मणां समतिक्रमे ।स्नातकव्रतलोपे प्रायश्चित्तमभोजनं”
इति मलमासतत्त्वं ।)
वाचस्पत्यम्
Sanskrit
अभोजन
न०
अभावे
न०
त० भोजनाभावे उपवामे“स्नातकव्रतलोपे प्रायश्चित्तमभोजनम्” “यतात्मनोऽप्र-मत्तस्य द्वादशाहमभोजनम्” इति मनुः भोजनाभावश्चभोजनविषयकनिवृत्तिरिति मीमांसकाः भोजनात्यन्ताभावइति नैयायिकाः अत्यन्ताभवस्य क्षैमिकजन्यत्वाङ्गी-काराच्च कृतिसाध्यत्वमिति विवेकः भोजनाभावश्च भोजनेक्वचिद्रागाभावेन रोगेण वा, क्वचिच्च शास्त्रादितो भोजनेबलवदनिष्टसाधनत्वज्ञानेन विरोधात् इष्टसाधनताज्ञानानुद-येन, यथा कलञ्जं भक्षयेदित्यादौ क्वचिच्च व्रतरूपेभोजनाभावे इष्टसाधनताज्ञानेन भोजननिवृत्ति-स्तदन्त्याभावो वेत्युक्तम् विस्तरस्तु निषेधनिषेधविधि-शब्दयोर्दृश्यः “अजीर्ण्णे भोजनं येषां जीर्ण्णे येषामभो-जनम् रात्रावभोजनं येषां तेषां नश्यन्ति धातव” इतिवैद्य०
न०
ब० भोजनशून्ये
त्रि०
Stchoupak
French
अ-भोजन-
nt. jeûne.